V minulosti byl výkon práva myslivosti vyhrazen feudální vrchnosti a v Dobré Vodě i svobodným rychtářům. Pytláctví se provádělo, avšak bylo velmi přísně trestáno.  Se zrušením roboty bylo  zrušeno i výsadní lovecké právo šlechty. Zákonem o myslivosti z roku 1873 bylo stanoveno, že právo myslivosti je spojeno s držbou honebních pozemků.  Vlastníkem honitby byl ten, kdo vlastnil nejméně 115 ha souvislých pozemků.  V každé obci vznikla honitba, která zde v Dobré Vodě  byla nadále pronajímána  velkostatku Křižanov. Tak v roce 1919  měl velkostatek v Dobré Vodě pronajatou honitbu na 6 let s ročním nájemným 700 Kč. Pro hájení lesa a honitby měl zde v Dobré Vodě velkostatek hájenku č.79 (bývalou školu, kterou koupil od obce). Hony zde bývaly slavné. Majitel velkostatku si zval své příbuzné a známé z celé Evropy. Honci a nosiči byli z Dobré Vody.

   V době protektorátu byl výkon práva myslivosti podstatně omezen vzhledem k tomu, že nebylo povoleno držení kulových zbraní.  V roce 1946 byl vydán zákon o myslivosti č. 225/46 , na jehož základě se v jednotlivých obcích mohla vytvářet myslivecká sdružení. Přihlásit se mohl každý, kdo složil zkoušku z myslivosti. Myslivecké sdružení bylo v obci založeno po vydání tohoto zákona. Založili je: Stanislav Sedláček č. 5,  Frant. Pařízek č. 40, řídící Karel   Malý ,  Bohumil Bárta č. 92, Josef Bárta č. 60, Rudolf Hammer č. 15, Jaroslav Badalík č. 45 a dobrovodský rodák Frant. Bartůněk  z Brna. V pozdějších letech se k nim připojili: Jaroslav Vítek č. 46, Zdeněk Remmer č. 48, Josef Vítek č. 32, Frant. Kubiš č.33, Alois Hubl č. 19, Jaromír Hammer č. 92, Miroslav Badalík č. 99, Ladislav Křikava  č. 29, Alois Vlček č. 46, Vlastimil Voneš č. 63, MVDr. Oldřich Šurda, Jar. Prudík a Mgr. Jan Souček z Velkého Meziříčí,  Miroslav Badalík ml. č. 99,  Milan Remmer  č. 48,  Vladimír Zástěra č. 32, Milan Křikava č. 29,  Bohuslav Pekař č. 34,  Vladimír Zástěra ml. č. 32 a  Miroslav Coufal č. 40.    

    V roce 1948 byli v honitbě střeleni: 3 srnci, 64 zajíců, 9 bažantů, 47 králíků. Jako škodná bylo odstřeleno 9 psů, 5 koček, 11 lišek, 34 vran, 7 strak, 53 sojek, 12 kavek, 2 jestřábi, 3 káňata, 2 krahujci, 3 lasice a 7 hranostajů, 85 holubů a 8 kachen.    Celková výměra honitby byla 726 ha honebních pozemků – z toho zemědělská půda 513 ha, lesní 203 ha jiná 10 ha.  Nehonebních pozemků bylo 38 ha. Normovaný stav zvěře byl 28 ks srnčí zvěře, 125 zajíců, 72 bažantů a 180 koroptví. Vlivem zemědělské velkovýroby a přemnožení dravců postupně ubývalo zvěře, zejména koroptví. Poslední hon na koroptve byl v roce 1963

    V roce 1962 místní myslivecké sdružení pořádalo na Silvestra poslední leč.  S upadající kulturní činností v obci začínají  myslivci pořádat ostatky a jiné taneční zábavy. Sami se účastnili různých mysliveckých akcí jako byly výstavy trofejí, výstavy a zkoušky loveckých psů. V rámci své kulturní a sociální činnosti předávali odcházejícím členům dárky a čestná uznání k jejich životním jubileím. V roce 1964 byl předsedou sdružení Rudolf Hammer č. 15, hospodářem Jaroslav Vítek č. 46.

   V roce 1965 provádělo MS odchyt živých zajíců. Bylo jich chyceno do sítí a prodáno do zahraničí 27 ks . V tomto roce  si myslivci začali stavět svépomocí  v trati  Za Smrčím mysliveckou chatu. V roce 1967 se stal hospodářem  Jaromír Hammer č. 92 a předsedou  Miroslav Badalík č. 99.

   V roce 1970 měla dobrovodská honitba výměru 726 ha honebních pozemků, nájemné se platilo místnímu JZD ve výši 960,- Kč ročně. Zdejší myslivecké sdružení mělo 15 členů. Střelilo se  16 kusů srnčí zvěře, 87 zajíců, 177 bažantů. Myslivecké sdružení mělo pole o výměře 1,5 ha pro výrobu krmiva pro zvěř. Zbytek získávalo  brigádami v JZD. V tomto roce  bylo zkrmeno 40 q jádra a 25 q sena.

    V roce 1972 mělo sdružení 13 členů. Bylo střeleno 16 ks srnčí zvěře, 112 zajíců a 106 bažantů. Myslivci pracovali na brigádách v JZD, sázeli lesní stromky a v akci Z  prováděli brigády na stavbě kulturního domu. Čtyři členové byli vyznamenáni “ Za upevnění socialistické myslivosti“.

    V roce 1973 střeleno 12 ks srnčí zvěře, 121 zajíců, 137 bažantů 3 kachny, 6 sojek 1 hranostaj, 15 králíků, 3 vrány a 3 psi. V akci Z odpracovali členové 160 hod,  v zemědělství 130 hod, na pomoc lesům 70 hod a na zvelebení myslivosti 150 brigádnických  hodin. Předsedou  sdružení byl  zvolen Josef Vítek č. 32.

    V roce 1979 došlo ke sloučení mysliveckého sdružení Dobrá Voda s mysliveckým sdružením Vídeň. Byla vytvořena Myslivecká společnost Družba. Prvním předsedou byl Ladislav Trojan z Vídně, hospodářem se stal dosavadní hospodář z  MS Dobrá Voda Jaromír Hammer z Dobré Vody č. 92. V roce 1992 byla tato myslivecká společnost přejmenována na Mysliveckou jednotu Družba. V obci Dobrá Voda i Vídeň vzniklo honební společenství.  Myslivecká jednota Družba obhospodařovala celkem 1 605  ha honební plochy v obou obcích. V roce 1988 se stal předsedou MUDr. Šajnar z Vel. Meziříčí a hospodářem  Vladimír Zástěra z Dobré Vody č. 32.  Myslivecká jednota  Družba měla v té době 24 členů.  V roce 1984 byly poprvé ve zdejší honitbě uloveny 2 kusy černé zvěře. V roce 1990 byl tajnou volbou zvolen za předsedu Miroslav Ambrož  z Vídně. V roce 1996 měla myslivecká jednota Družba 29 členů a předsedou byl zvolen Stanislav Požár z Vídně.

       Během doby  prošla lidová myslivost několika etapami. Z myslivců, kteří měli tohoto ušlechtilého koníčka se  stali  „ozbrojení brigádníci“, kteří se s maximálním úsilím starali, aby sklidili  z mysliveckých políček přenechaných družstvem nějaké krmení pro zvěř. Co se nedostávalo, museli vydělat po brigádách v JZD.  Díky jejich brigádnické činnosti bylo vysazeno mnoho lesních stromků a remízků,  náhradou za zrušené meze a pastviska. Nyní jde víceméně o spojení využití volného času  a zábavy s prací zaměřenou k ochraně přírody. Vlivem  velkovýrobních technologických postupů v zemědělství došlo k výraznému úbytku lovné zvěře a naopak k  nárůstu početního i druhového stavu škůdců. Vymizel králík, objevil se značný počet lišek a divokých prasat.  Malý stav bažantů se doplňuje  umělým odchovem a následným vypouštěním do přírody. K tomu účelu si  myslivecká společnost pronajala  od ZD  bývalou drůbežárnu .  Své schůze a  kulturní činnost  společnost pořádá v  myslivecké chatě. Naši myslivci se dnes zasazují o dosažení žádoucí rovnováhy v přírodě a v  tvorbě krajiny.